Od 1.1. 2021 již platí novela zákona o odpadech, která mění zaběhlá pravidla v pneuservisech v několika směrech. Pokuta za nedodržení zákona je vysoká, až 500 tis. Kč

1. Dovoz (nákup) pneumatik ze zahraničí samotnými pneuservisy je výrazně komplikovanější. Nelze koupit ani jednu pneumatiku za hranicemi bez registrace na Ministerstvu životního prostředí jako osoba zodpovědná za dovoz do ČR. Následně je třeba se registrovat v kolektivním systému sběru ojetých pneumatik a zaplatit recyklační příspěvek dle hmotnosti dovezených pneumatik. Každoročně pak musíte posílat souhrné hlášení na ministerstvo, kolik a co jste dovezli v minulém roce. Pokud nevstoupíte do kolektivního systému a budete plnit zákonné povinnosti v režimu „individuáním“, přibývá k tomu mimo jiné složení kauce na vázaný účet ve výši min. 20% vašich ročních nákladů na recyklaci. Pro běžný pneuservis obstrukcí a povinností víc než dost…

2. Nákupy od zahraničních velkoobchodníků, dovážejících na české území, je možný jenom tehdy, pokud mají v ČR vlastní firmu a dovozci jsou oni (tzn. na faktuře od nich máte české IČO/DIČ). Pak platí za recyklaci pneumatik oni. V případě, že nakoupíte od zahraničního subjektu, který do českého systému nepřispívá na likvidaci, přechází povinost na dalšího v řetězci prodeje, tudíž na pneuservis, který je pak považován za dovozce (v zákoně definován jako „výrobce“). Dávejte si tedy pozor při nákupu na různých platformách/porovnávačích pneu, že nakupujete od české firmy.

3. Pneuservis si musí v této přechodné době také hlídat, jestli jeho dodavatel na každém dokladu uvádí hmotnost pneumatik a výši recyklačního poplatku. V případě, že na nákupním dokladu tento údaj není, musí požádat dodavatele o doplnění údajů.

4. Na každém prodejním dokladu nyní totiž musí pneuservis uvádět hmotnost pneumatik v kg, částku příspěvku na recyklaci a cenu za likvidaci 1 kg penumatik. Toho lze docílit několika způsoby. Upravením fakturačního programu, vytvořením volných „polí“ na faktuře a ručním vepsáním konkrétních údajů nebo s použitím razítka, do kterého vepíše chybějící kg, cenu za likvidaci a cenu za 1 kg likvidace. Hodnoty, které musíte do doklad vepsat, získáváte právě z dokladů vašeho dodavatele.

Novela se snaží zamezit „šedým dovozům“, kdy eshopy, malé velkoobchody a pneuservisy nepřispívaly na likvidaci dovezených pneumatik.

Jestliže jste již do prodejních dokladů požadované údaje, máte vše v pořádku. V případě, že to nejde, nebo je to drahé, použijte jednoduché razítko, které si můžete vyrobit, nebo vám jej můžeme zaslat hotové za 490 Kč včetně DPH a dopravy.

Slíbil jsem info k ceně za uskladňování sezónních pneu, jak ukázal náš průzkum po ČR..

Na tom, že poskytovat službu uskladnění druhé sady pneu, je jeden ze základů úspěchu pneuservisu, se shodneme asi s každým majitelem pneuservisu. (Přesto mi ale není jasné, proč stále existuje dost pneuservisů, kde tuto nabídku koncový zákazník nenajde…). Také cenu za uskladnění při našich cestách po ČR průběžně mapujeme. Kolik se za to tedy běžně účtuje ?

Bohužel není výjimkou, že uskladnění poskytuje pneuservis zdarma. Kupodivu je takových servisů stále dost, ale naštěstí jich ubývá. Když se majitele zeptáme, proč si za uskladnění neúčtuje peníze, nejčastější odpověď je ta, že tuto službu začal nabízet (před delší či kratší dobou) zadarmo proto, aby na uskladnění získal zákazníky. Teď by to drtivá většina ráda zpoplatnila, ovšem bojí se, co na to zákazník řekne. Zní to logicky, ovšem argumentů, proč nemůže být uskladnění zadarmo, je velká řada (viz dále). Obava ze ztráty zákazníka je z mého pohledu zbytečná, spíše to je nedostatečná ochota se vyzbrojit argumenty a zkrátka téma zpoplatnění se zákazníkem otevřít.

Druhou skupinu tvoří pneuservisy, kde se účtuje spíše „formální“ poplatek za sezonní uskladnění. Mám na mysli částky jako 100-200 Kč / sada / sezona. Když si představím, že za jedno kafe a bagetu na pumpě dáme cca 100 korun, pak mi poplatek za půlroční uskladnění v těchto cenových relacích přijde naprosto neadekvátní.

Třetí skupina servisů má uskladnění naceněno (alespoň z mého pohledu) správně, tedy tržně a především odpovídající tomu, co uskladnění skutečně obnáší (opět viz dále).  Poplatek za uskladnění se nejčastěji pohybuje od 400 do 800 Kč / sada / sezona.

Zajímavý (a podle mě zcela správný) je ceník jednoho z pneuservisů, který naceňuje uskladnění striktně podle velikosti ráfku .. 15″ = 500 Kč, 16″ = 600 Kč, 17″ = 700 Kč, 18″ = 800 Kč atd. Vždyť přece 18″ pneu zabírají mnohem více místa než 15″, nemluvě o rozdílné váze a ceně každé takové sady.

Stejně jako u ceny práce (viz tento článek) jsme se přesvědčili, že cena za uskladnění není závislá na velikosti města/obce. Klidně najdete vysoké ceny za uskladnění u vesnického servisu a naopak bez poplatku ve větším městě. Rozhoduje pohled a názor majitele, nikoliv lokalita.

Někteří šikovní majitelé pneuservisů skladují stovky a stovky sad, ani 1000 sad není úplná výjimka!

Kromě toho hlavního, že zákazníka máte uskladněním u vás velmi dobře podchyceného, aby nejel do jiného servisu, tak není zanedbatelná ani finanční matematika. Vynásobením pouhých 200 sad částkou 1000 Kč (tedy 500 Kč / sada / sezona) získáte rázem 200.000 Kč každý rok do příjmů servisu…

Proč tedy nemá být uskladnění pneu zadarmo nebo „za hubičku“? Je to služba jako mnoho jiných takže například proto, že:

• Zabírá to místo, každé místo stojí peníze (i když máte skladovací prostor již splacený, protože by tam místo pneu mohlo být něco jiného nebo byste jej mohl třeba pronajmout apod.)
• Logicky pak .. pneu nezabírají místo zákazníkovi doma (ve sklepě, v garáži apod.)
• Za převzaté pneu/disky majiteli zodpovídáte (za jejich případné poškození, v horším případě ztrátu), měl byste mít tedy převzaté pneu pojištěné a řádně zabezpečené, a to taky něco stojí
• Zákazník s pneu nemusí sám manipulovat (naložit do kufru, doma vyložit, uskladnit, za půl roku naložit do kufru, dovézt do servisu,..), nezraní se, neušpiní se
• Auta mají čím dál větší a tedy těžší pneu, takže nejen že si šetří záda, ale možná by je zákazník do kufru najednou ani všechny 4 nedal ..
• Pokud má zákazník druhou sadu na disku, ušetří čas při dalším přezutí, protože mu před sezonou pneu zkontrolujete, umyjete, vyvážíte, případně včas zajistíte nové

Prostory pro uskladnění lze řešit různými způsoby. Od ne zrovna ideálních jako půda/sklep, přes pronajaté prostory vedle/ v blízkosti servisu až po nákup vyřazených lodních kontejnerů (mimochodem velmi časté a praktické řešení). Zkrátka když se chce, v drtivé většině se řešení najde. Teď už jen se zamyslet, jak máte cenu za uskladnění ve nastavenou vašem servise.

Před více než rokem jsme na mnoha místech psali o nutnosti navýšit cenu práce v českých pneuservisech. Bylo to velké téma v každém rozhovoru s majiteli pneuservisů a vesměs všichni se shodovali v tom, že je třeba zdražit. Jak se tedy cena práce po 3 sezonách opravdu změnila ?

Jezdíme po pneuservisech po celé ČR a myslím, že níže uvedená čísla tedy můžeme nazvat jakýmsi „reprezentativním vzorkem“. Před letní sezonou 2018 jsme ve všech navštívených servisech pokládali stejnou otázku: „Jaká je u vás kompletní cena ze přezutí a vyvážení 16″ pneu na plechové disky?“ (myšleno cena vč. závaží a DPH).

Než se dostaneme ke konkrétním částkám, je třeba zmínit, že cena práce zdaleka není závislá na velikosti města/obce, ve kterém se pneuservis nachází. I ve velkých městech jsou pneuservisy (a tím myslím docela pěkné a kvalitní), které mají cenu nastavenu mnohem níž, než je celorepublikový průměr. A naopak – na malé vesnici jsou servisy, které si účtují cenu vysoko nad námi zjištěný průměr. Takže zjištění první: není to o velikosti města/obce nebo servisu, ale o postoji majitele pneuservisu a jeho pohledu na věc .  

Velmi zajímavý je názor těch majitelů pneuservisů, kteří výrazně/skokově zdražili cenu práce mezi jednotlivými sezonami. Jejich odpověď na naši otázku „A co se stalo po zdražení?“ byla totiž pokaždé stejná: „Nestalo se nic. Měl jsem to udělat už dávno!„. (Důležitá poznámka: zdaleka to nebyly servisy ve velkých městech !). Druhé naše zjištění tedy zní: Brzdou v úpravě ceny je často zbytečná obava majitelů, že tím ztratí zákazníky. 

Pojďme tedy k těm zjištěným cenám: nejnižší cena za kompletní přezutí 16″plech, kterou jsme slyšeli, byla 540 Kč. Naopak nejvyšší cena byla 1.200 Kč. Obě částky jsou spíše výjimečné. Nejčastější odpověď byla mezi 650 – 800 Kč.  Jako průměr z několika desítek dotazovaných servisů vyšla cena 750 Kč.

Nechceme tímto říct, která cena je správná a která špatná a ani radit, jaká cena by v tom či onom servise měla být. Chtěli jsme pouze zjistit, zda se o navyšování cen nejen mluví a píše, ale zda k tomu ve skutečnosti dochází a jak moc.

Závěrem tedy třetí zjištění: většina servisů ceny alespoň trochu nebo postupně upravila. Zároveň jsme od většiny z vás slyšeli, že byste cenu rádi posunuli ještě výše, ale že teď čekáte, co se bude dít… Troufnu si říct, že se ze strany naprosté většiny vašich zákazníků nebude dít nic (viz druhé zjištění výše) a že s dalším posunem ceny nahoru není třeba otálet. Až totiž česká ekonomika zase přibrzdí (a to se dříve nebo později stane), pak už na to bude pozdě. Jako vhodný způsob úpravy ceny se zdá vámi často zmiňovaná metoda „každou sezonu kousek“.

Velkou rezervu jsme při našich rozhovorech po českých pneuservisech viděli také v úpravě cen za skladování pneu. O tom ale až příště.

Držíme Vám palce.

Nezaměstnanost v ČR je v březnu 2017 na historickém minimu 4,8 %. Podle odborníků bude hůře a číslo bude dále klesat. Není vůbec lehké sehnat šikovného servisáka a mnohde již dnes bojujete za to, abyste si udrželi aspoň ty stávající. Jako první odcházejí ti nejšikovnější a zůstávají ti méně schopní. Možná si za chvíli zaměstnanci budou vybírat zaměstnavatele. Ne vždy je to ale jenom o penězích. Na toto téma je dobrým pomocníkem knížka od Simona Sinka: Lídři jedí poslední. Proč některé týmy drží pohromadě a jiné se rozpadají. Na příkladech popisuje co zaměstnanci potřebují aby byli spokojeni, táhli za jeden provaz, rvali se do poslední chvíle za svoji firmu. Co je kruh bezpečí a co všechno ve vaší firmě je dobré změnit..

Tato knížka se nám moc líbila, doporučujeme prostudovat a aplikovat. Držíme palce!

Není to tak dávno co nachytali německý ADAC, jak manipuluje výsledky a následně se šířily články popisující skandál titulky „ADAC- podvádět se nevyplácí„.

Když navštěvuji pneuservisy, často slýchám od majitelů pneuservisů, že testy pneumatik nesledují, protože jsou to samé podvody a že s tím nepracují. Souhlasím s nimi v mnoha ohledech až na jeden. A to je ten, že testy nemohu ignorovat. Můžeme s nimi nesouhlasit, ale musíme s nimi pracovat při komunikaci se zákazníkem. Použít je jako ten odstrašující případ.

Jsou zákazníci, kteří si testy studují a hledají v nich doporučení. A na základě těchto jediných informací si pak chtějí koupit pneumatiky na svoje auto. Budete-li na tyto zákazníky dobře připraveni, podaří se Vám je rychle přesvědčit, že jste odborník v pneumatikách a oni si následně nechají od Vás doporučit nejvhodnější pneumatiky právě pro ně.

Ukážu Vám, jak to dělám, když takového zákazníka obsluhuji.

1. Napřed ho pochválím: „To je dobře, že se o to zajímáte a že chcete pro sebe a svoji rodinu koupit kvalitní pneumatiky.“
2. Pak zjistím, co všechno už ví a jak uvažuje. Položím otázku: „ A co jste se dočetl?“

Zákazník nejčastěji řekne, že dobré jsou tyto značky, protože….(nepřerušuji zákazníka, aby mi řekl úplně všechno, co mu zůstalo hlavě).

3. Pak použiji naši tajnou větu: „A co od nových pneumatik očekáváte, co je pro Vás důležité, aby splňovaly?“ Snažím se ze zákazníka dostat informaci typu: Potřebuji nějaké dobré, aby fungovaly, nebyly hlučné, něco vydřely a aby to moc nestálo atd..
4. Až nyní se vrátím k testům a informacím, které si zjistil zákazník na internetu a až v této fázi mu řeknete Vaše zkušenosti a dosavadní poznatky. Já třeba říkám toto:
   „Pane, kdybych měl testy pneumatik popsat jedním souvětím, znělo by to asi takto: Výborně fungující marketingová podpora pro prodej německých značek na německém trhu. Jejich cílem je, aby si bohatý německý zákazník přednostně koupil ty nejdražší pneumatiky, protože pak továrny více vydělají.“

V této fázi rozhovoru se zákazníkovi snažím o testech říci to, co on neví a co ho ani nenapadlo. Například:

„Když opomenu fakt, že ADAC před dvěma roky nachytali novináři, jak upravovali výsledky, ta mi nejvíce vadí:

• Že jeden test odporuje výsledkům jiného testu.
• Že místo toho, aby nemuseli napsat, že daná pneumatika zabrzdila na mokru o 1 metr dál, známkují jako ve škole 1-5, aby potencionální kupující nezjistil, že ta levnější je také dobrá.
• Že navenek se tváří, jak jsou testy nezávislé a přitom propojenost výrobců s testovací firmou bychom mohli popsat jako vztah bratr a sestra. Protože testovací firmy nemají vlastní testovací dráhy a využívají zázemí výrobců pneumatik.
• Že zákazník si myslí, že si kupuje vítěze testu v daném rozměru, ale kupuje si pneumatiku jiné kvality, než byla testována, často z jiné továrny v rámci koncernu výrobce (Rumunsko, Portugalsko, Slovensko, Rusko atd..)
• A nejvíce mi vadí, že ti čtenáři těch testů nabývají dojmu, že jsou dobře informováni, ale skutečnost je, že jsou manipulováni.

5. Příklad z praxe: V časopisu pro pneuservisy Pneuservis/rychloservis  č. 2/2015 je na straně 33 ADAC test letních pneumatik 2015 v rozměru 185/60 R14.

Toto jsou výsledky ADAC pro solventního německého kupujícího. Kritéria vůbec neřeší pořizovací cenu, mokro je hodnoceno 40%, sucho 20%, hluk 10%, spotřeba paliva 10%, opotřebení 20%.

Moje připomínky k testu: Jenom pořadí do 6. místa je bráno váženým průměrem a spravedlivě. Za 6. místem udělá ADAC čáru a pořadí určuje nejhorší naměřená známka, nikoliv vážený průměr (do hodnocení se nebere v potaz hluk). Kdyby použili vážený průměr na celou tabulku, pak by PIRELLI mělo známku 2,31 a bylo 5.  a ne 10.  A Michelin by měl známku 2,38 a byl by  6. a ne 8.  Test také odporuje hodnotám EU štítků Goodyear, Dunlop, Sava když podle testu jsou to nejhlučnější pneumatiky a dle štítku jsou super tiché. Někdo tady lže !!!!

ADAC „po česku“

Vzali jsme všechny hodnoty z první tabulky a použili nejčastější kritéria českých zákazníků a české nákupní ceny. Použili jsme oproti ADAC spravedlivé hodnocení pro všechny značky (vážený průměr pro všechna umístění).

Kriteria testu „po česku“:  Aby to vydrželo 40% (opotřebení), aby to fungovalo 30%(mokro) a aby to nebylo drahé a bylo pro českou peněženku 30% (pracovali jsme s nákupní cenou pro pneuservis na českých VO portálech; předpokládáme stejnou marži pneuservisu na všech značkách).  A toto je ten samý test od ADAC jenom s pořadím podle českých kriterií:

Moje připomínky k testu: Najednou se potvrzuje to, co pneuservisy znají z praxe. Hankook nemá až takový nájezd a je najednou na 10. místě (původně 6.).  Značky Goodyear, Continental a Dunlop se propadají až do druhé poloviny. Snad jen na konci si čínské Infinity a Yokohama pouze vyměnili pořadí.

A slovo na závěr:

Koncovým zákazníkům vždy říkám, ať nevěří testům, protože je to pouze o tom jak nastavíte parametry hodnocení. A radím jim, ať se ptají Vás v pneuservisech která pneumatika vydrží a funguje a stojí tak akorát. Protože Vy ty pneumatiky na auto dáváte a také máte informace od zákazníků, jak gumy fungovaly, když je pak z auta sundáváte.

Při našich cestách po republice zaznamenáváme čím dál častěji generační obměnu v pneuservisech. Je to logický vývoj – otec (zakladatel) začal podnikat po revoluci, rozjel pneuservis, zažil zlaté časy tohoto oboru v Čechách, pak sešup a dnešní boj o přežití. Nyní po 25 letech se blíží důchodovému věku. Jeho děti (pokračovatelé) mezi tím dospěly a hledají své pracovní uplatnění v životě. Jak se daří pokračovatelům v tomto nelehkém oboru podnikání ?

Můžu říct, že tam, kde synové nebo dcery chtějí navázat na práci svých rodičů a postupně firmy přebírají, hodnotíme tento generační posun většinou velmi kladně.

Některé výhody mladých pokračovatelů jsou patrné na první pohled. Jde především o oblast „IT“. Tam, kde se otcové mnohdy trápili i s obyčejným souborem v excelu nebo odesláním emailu včetně té správné přílohy, nastupují velmi zdatní uživatelé výpočetní techniky a všeho, co s tím souvisí. Pružně pracují s maily, oprašují mnohdy roky zastaralé webové stránky, komunikují se zákazníky přes Facebook apod.

Tu důležitější změnu související s generační obměnou ale pozorujeme často ve způsobu myšlení. Pokračovatelé nejedou v „zajetých kolejích“, jako často jedou jejich otcové. Dívají se pohledem více z venku, přinášejí nové podněty, nedbají na desetileté vazby na lidi a firmy, se kterými se kdysi dobře obchodovalo, ale dnes už je s nimi obchodování spíše ze zvyku než z důvodu profitu. Noví nástupci v pneuservise dokáží mnohem snáz najít tlačítko „Reset“ (jak jsme o tom psali zde) a vnést do podnikání čerstvý vítr.

Samozřejmě jsou i servisy, kde se děti nechtějí věnovat pneuservisní činnosti jako rodiče, ať už z jakéhokoliv důvodu. Takové servisy budou v určitou chvíli na prodej nebo svou činnost ukončí.

Přejeme všem pokračovatelům otevřenou mysl. A víru v úspěch. Fandíme šikovným pokračovatelům, protože to jsou oni, kteří můžou změnit svůj pneuservis a ve finále celou branži. To, v jaké situaci jsou dnešní pneuservisy se nestalo ze dne na den, ale byl to postupný proces. Proces, kdy pneuservisy v zajetých kolejích postupně rezignovaly a akceptovaly horší a horší podmínky a dnes mnohdy dělají distributorům „bezplatný distribuční kanál“. S generační obměnou přichází nový vítr, boří předsudky svých otců a zavádějí nové postupy a strategie. Držíme palce!

Rozhodli jsme se, že se o náš pohled na podnikání v pneuservisní branži podělíme s ostatními a oslovili jsme pana Mensu s tím, že bychom na jím připravované konferenci Pneu & Business 2014, která se koná 10. září 2014, vystoupili. Petr již připravuje velmi zajímavou dvacetiminutovku o tom, co odlišuje úspěšné pneuservisy od neúspěšných. Takže pokud se konference zúčastníte, těšíme se i na vás

Když se nás někdo zeptá, co děláme, odpovíme s úsměvem na tváři: „Měníme svět k lepšímu„. Samozřejmě s nadsázkou. Protože když chcete něco změnit, znamená to začít u sebe. Být inspirací pro ostatní, kteří vám s tím pomůžou.

Jednou jsme oba seděli u oběda a filozofovali nad tím, co po nás zůstane, až půjdeme do důchodu. A protože naše branže je o sezonách a s každou novou je ta stará už zapomenutá, moc toho asi nezbude. A tak jsme si řekli:

Pojďme naši práci změnit. Dělat ji tak, aby nás to bavilo, abychom to dělali s radostí. Aby
i naší zákazníci měli radost z toho, že mají takového obchodního partnera. Aby s námi kamarádili ne proto, že musí, ale protože chtějí. Protože jim to přináší také radost, má to pro ně smysl a s námi se jim daří. Život je přece i to, co se děje, když jsme v práci. Dělejme to tak, abychom si to všichni užili.

Máme svoje poslání a řídíme se heslem „Nejdřív pomáhej, potom prodávej“. Jsme v pneu branži 15 let a pořád se učíme. Věříme však, že Vás to s námi bude aspoň trochu bavit.

Jedna jediná myšlenka, která přijde v tu pravou chvíli, Vám může změnit podnikání.

Bez ohledu na to, jak dneska funguje Vaše firma, jsme přesvědčeni, že zde najdete pravidelnou inspiraci. Zajímavé myšlenky. Praktické rady i motivaci se zlepšovat.

Pomáháme uzavřené skupině pneuservisů prosperovat a měnit svoje dovednosti k lepšímu. Provozovat pneuservis s radostí se dá zavést a naučit.

Proč to tak děláme? Protože to funguje. Přesvědčili jsme se, že existuje způsob, aby všichni v prodejním řetězci byli spokojeni. Výrobce-dovozce-pneuservis-zákazník.